Bitcoin: co to je, jak funguje těžba, prodej a nákup a proč není vhodný k investování či obchodování

Kryptoměny jsou stále více populárnější. První, která prorazila do světa a rozpoutalo se kolem ní doslova šílenství, je Bitcoin. To, jak velkou popularitu má, dokazuje zejména skutečnost, že nejde ani tak o to, jaká je jeho cena či hodnota na burze, případně jakým směrem jde vývoj. Jednoduše, je „in“ bez ohledu na všechny relevantní argumenty.

Co je Bitocin?

Nejčastěji se hovoří o Bitcoine jako o virtuální měně založené na open-source technologii. Z technologického pohledu jde o decentralizovanou P2P síť, nad kterou není autorita a tudíž není možné Bitcoin ovlivňovat z jednoho místa.

Bitcoin byl stvořen jako deflační měna, nakolik množství peněz je konečné a počet Bitcoin je přesně 21.000.000 kusů. Díky této vlastnosti je měna imunní vůči vyvolání inflace, čili znehodnocení.

Samotná jména vznikla jako P2P síť již před 8 lety, kdy ji v roce 2009 představil světu člověk vystupující pod jménem Satoshi Nakamoto. Jeho skutečná identita není známa a s okolním světem komunikoval zakladatel měny jen první rok, pak se zcela odmlčel.

Úvodem těžba, dnes už i možnost prodeje a nákupu přes automaty či směnárny

V začátcích se Bitcoin získával těžbou, v angličtině se tento postup označoval jako „mining“. Dodnes se tím, co obecně virtuální měny těží, říká „mineři“. Těžba probíhala pomocí matematických výpočtů a algoritmů, díky kterým se Bitcoin „doloval“. Technicky jde o náročný proces a to tak na počítač, jako například i na elektrickou energii.

V posledních letech se začala měna používat i na obchodování. Přes různé směnárny nebo už i fyzické automaty bylo možné si koupit či prodat libovolné množství Bitcoinů.

Tato možnost je zde i doposud, přičemž na záměnu i platby v Bitcoinech existuje jeden oficiální softwarový klient a několik alternativních. Možnost zaplatit Bitcoinem za nějaké zboží či služby využil poprvé v roce 2010 jistý Laszlo Hanyecz. Ten si za 10.000 Bitcoinů koupil v květnu toho roku dvě pizzy.

těžba bitcoinu
Těžba Bitcoinu je náročná na technické vybavení i na spotřebu elektrické energie

Vývoj hodnoty Bitcoinu je jako na houpačce

Bitcoin se již od svého počátku vyvíjel velmi nepředvídatelně. Pokud byste například v roce 2010 investovali 10 amerických dolarů a koupili za ně Bitcoiny v jejich tehdejší hodnotě, dnes byste je mohli prodat klidně i za 25 milionů dolarů. Ačkoli to zní jako příležitost k pohádkovému zbohatnutí, jde spíše o iluzi.

Bitcoin je sice dnes obchodovaný na burze, přičemž jeho neoficiálním symbolem je zkratka BTC, ale až do roku 2013 nebyl ničím zajímavý. Na podzim toho roku však Bitocin uznalo Německo za oficiální virtuální měnu a to byl impuls k překonání tisícidolarové hranice za 1 Bitocin.

Následující dva roky však přinesly propad, dokonce na úroveň něco přes 150 dolarů za 1 Bitcoin, čímž se měna vrátila na své typické úrovně z prvních let. Až do konce minulého roku se pak pohybovala v rozmezí od 150 do 1.000 dolarů.

Další zlom přišel znovu s reakcí další velké ekonomiky, tentokrát Japonska. To začátkem roku uznalo Bitcoin také za oficiální virtuální měnu a hodnota rázem vylétla na dvojnásobek předchozího rekordu, čili až nad hranici 2.000 dolarů.

Žádná zlatý důl, spíše velká spekulace

Fakt, že aktuálně je hodnota Bitcoinu nad 15.000 dolarů, přičemž například měsíc dozadu to byla jen polovina, naznačuje nejen příliš vysokou volatilitu. Je třeba si totiž uvědomit, jaké důsledky by nastaly, kdyby se podobně chovali jiné velké měny, například Euro nebo americký Dolar.

Je zde však několik rozdílů mezi Bitcoinem a ostatními měnami. Tím nejzásadnějším je, že zatímco běžné měny jsou oficiálně uznaným platidlem v určitém hospodářském prostoru, Bitcoin toto zatím nedosáhl.

Existuje sice nepochybně dostatek obchodů, které v minulosti deklarovali, že budou platbu Bitcoine akceptovat, ale dnes je to problém. Dobrým příkladem je například největší internetový obchod s počítačovými hrami v České republice, Steam. Ten přestal přijímat platby v Bitcoinech a odvolal se na nestálost měny, ale i vysoké poplatky.

Bitcoin také přitahuje spoustu hackerů. Nejčastěji si totiž lidé ukládají virtuální menu do tzv. virtuálních peněženek, což jsou v podstatě jen softwarové účty. Například internetová platforma NiceHash se stala teprve nedávno terčem kybernetického útoku, přičemž první zprávy zmiňují krádež Bitcoinů v hodnotě více než 60 milionů dolarů.

Ještě větším problémem je, že virtuální měna se dostává do stínu podezření, že ji zneužívají zločinecké skupiny. Například v první polovině roku zadržela bulharská policie 200 tisíc Bitcoinů od organizované kriminální skupiny.

Měna je totiž těžko stopovateľná a je tak ideální pro uložení většího množství peněz pocházejících z nelegální činnosti. Dá se využít i na obcházení daní a již dříve se o ní například generální ředitel známé banky JPMorgan Jamie Dimon vyjádřil, že jde o podvod ideální pro země či lidi, kteří potřebují své finance schovat před úřady.

mince bitcoin
Bitcoin se více podobá na komoditu, než na klasickou menu

V čem jsou rizika Bitcoinu? Že není ani měna, ani investice, ani komodita

Zřejmě největším rizikem z pohledu běžného laika je myslet si, že Bitcoin je měna. Říká se to tak skoro všude, ale svým chováním a některými vlastnostmi se za plnohodnotnou menu považovat nedá. Naopak, mnohem blíže má ke komoditám, například k zlatu. Spojuje je omezené množství a pravidelně se opakující stoupání a klesání hodnoty.

Jenže ani zlato, ani jiné podobné komodity, nezažívají takové turbulence, jako je tomu v případě Bitcoinu. Navíc Bitcoin nemá žádné využití v praxi, podle kterého by se alespoň přibližně dala určit jeho aktuální reálná hodnota.

Bohužel, Bitcoin není ani investice. Tvrdí to i největší odborníci na ekonomiku či finance a přestože je možné Bitcoin kupovat či prodávat, jde spíše o spekulaci, než o investici.

Proč Bitcoin stoupá? Je to jako začarovaný kruh

Dalo by se to přirovnat k tzv. Tulipánové horečce v Holandsku, kde nikým a ničím nekontrolované a neregulované obchodování vedlo až k situaci, že za cibulku tulipánu bylo možné si koupit například dům uprostřed Amsterdamu.

Proč však stále stoupá hodnota Bitcoinu? Je za tím jediná, tak prostá, věc: víra, že cena bude zítra vyšší, než je dnes. Měna tak přitahuje spekulanty, což ukazuje i její posílení následkem nákupu ze strany velkých společností s dostatečnými prostředky.

Všichni prostě věří, že dokáží na Bitcoine vydělat a tak spekulují s jeho koupí, což tlačí cenu nahoru. Pokud se k tomu přidají úplní laici, kteří si myslí, že je třeba do procesu nákupu zapojit, dokud je čas, není se čemu divit, že Bitcoin roste.

Proč říci Bitcoinu ne? 3 důvody, které vám ukáží pravdu

Na závěr jedno kratší, ale o to výstižněji, vysvětlení, jako dosud Bitcoin stoupal a jaká bude jeho budoucnost. Toto vysvětlení spočívá v 3 faktorech, které jsou zároveň i důvody, proč byste měli odolat lákavému trendu na „investice“ do Bitcoinu.

Prvním faktorem je, že v prvních letech své existence byl Bitcoin zajímavý akorát tak pro poměrně úzkou IT komunitu. Ta v něm viděla spíše zajímavost z technologického hlediska. Na hodnotě začala měna stoupat až poté, co ji začali akceptovat velké ekonomiky, například Německo a Japonsko.

Přestože se měna hrdí právě nezávislostí od těchto autorit, je evidentní, že ji ovlivňují takové mezníky. Stále více se hovoří o snaze států například USA nebo Velké Británie, posílit zásahy vůči Bitcoinu. Dá se velmi důvodně předpokládat, že i tyto mezníky Bitcoin ovlivní a je zřejmé, že ne pozitivně.

internetová bublina
Pamatujete si ještě na internetovou bublinu z konce tisíciletí? Něco podobného zažíváme s Bitcoin dnes

Druhým faktorem je, že v případě Bitcoinu je zajímavá právě technologie, ale Bitcoin samotný je jen jedna z možností jejího využití. Příklady z historie ukazují, že podobně i internet jako technologie vyvolal velkou bublinu na konci 20. století.

Všichni velcí průkopníci z té doby skončili na technologickém smetišti dějin a dnešní giganti, například Facebook nebo Google, vznikly mnohem později. Podobný osud může velmi snadno postihnout i Bitcoin, který jednoduše jen „dláždí“ cestu svým následovníkům.

Třetím faktorem v neprospěch Bitcoinu je samotná teorie bublin. Ta říká, že bublina vzniká v momentě, když se přeceňuje hodnota či význam něčeho, čemu lidé věří a co považují za prospěšné. Nemluvíme jen o laicích, ale také o velkých a zkušených společnostech.

Hodnota a význam Bitcoinu nelze dosavadními prostředky a postupy zjistit. Bitcoin jako takový je prakticky nevyužitelný. Je postaven na zajímavé architektura, ale měna sama o sobě neodráží žádnou reálnou hodnotu. Pokud jako hodnotu nebereme nenasytnost těch, kteří ji nakupují ze spekulativních důvodů, že půjde ještě nahoru a doufají, že půjde ještě nahoru i proto, že ji nakoupí.

Na závěr…

Shrnuto a podtrženo: Bitcoin není vhodný k investování či obchodování v žádném smyslu slova, které se na tyto činnosti používalo dodnes.

Pro běžného laika a malého investora není tato kryptoměna vhodná dokonce ani na spekulování, protože se zcela vymyká všem historickým modelem. S výjimkou těch, které jsme zmínili výše. A to tedy rozhodně nejsou modely, které by chtěl kterýkoliv rozumný investor následovat.

Pokud již chcete investovat a své peníze zhodnotit, důležité je vidět nejen investici, ale také uchopitelnou a reálnou hodnotu za ní. Ne nadarmo patří ve světě financí mezi dlouhodobě nejlepší investiční nástroje podílové fondy nebo korporátní dluhopisy. Prostudujte si o něco více o nich a zjistíte, že toto je skutečná investice do své budoucnosti.

Zdroj: finweb.sk, kurzy.cz, lidovky.cz, zive.sk