Česko si půjčuje za rekordní úrok posledních dvou let. Jak jsou na tom slovenské státní dluhopisy?

Období, kdy si Česká republika půjčovala dokonce za záporný úrok, je zdá se nenávratně pryč. V první polovině července se totiž ukázalo, že úrok na státní financování poskočil o polovinu a oproti období z počátku roku je až trojnásobný. Česká republika si tak půjčuje za nejvyšší rok za poslední dva roky. Slovensko je na tom jen o něco lépe.

Za 10 letou půjčku 1,1% ročně, při 30 ročním dluhopisu skoro 1,5%

Česká republika, podobně jako i ostatní státy, vydává pravidelně státní dluhopisy určené na střednědobé a dlouhodobé financování státu. To, za jaký úrok jsou ochotné trhy půjčit zemi, je určitým indikátorem finanční politiky, ekonomické situace a také politické stability. V tomto ohledu byla Česká republika dlouhá léta premiantem celé Evropy.

Začátkem prázdnin se však situace náhle zhoršila. Za 10 letou půjčku státu si totiž investoři ptali i 1,1% roční úrok, což překvapilo i řadu nestranných pozorovatelů a ekonomických expertů.

Podle vyjádření mluvčího Ministerstva financí ČR, Filipa Běhala, „v této chvíli nelze říci, zda se jedná o krátkodobý výkyv na trzích a proto ministerstvo nepovažuje za nezbytné na tuto situaci bezprostředně reagovat jakýmkoli veřejným prohlášením o změně politiky dluhopisových emisí“.

Emise 30 letých dluhopisů, která proběhla naposledy v polovině června, dokonce přinesla roční úrok 1,473%. Česká republika si s takovým úročením půjčila celkem 2.772.190.000 Českých korun.

Při krátkodobém financování prostřednictvím státních pokladničních poukázek je úročení stále velmi příznivé a zůstává dokonce v záporných hodnotách. Emise České republiky ze dne 14. července byla v hodnotě 26.055.000.000 Kč, s úrokem jen -0,4% p.a. a se splatností do 8. září tohoto roku.

Výsledek uvolnění kurzu koruny nebo očekávání zpřísnění politiky ČNB?

To, co může být za náhlým růstem úroku při 10 ročním financování České republiky, je tak trochu záhadou. V úvahu přicházejí dvě možnosti, případně jejich kombinace. První je, že aktuální situace je výsledkem uvolnění kurzu české koruny.

Zatímco v minulosti byla silná koruna bezpečným přístavem pro zahraniční investory, nyní tomu tak podle všeho už nemusí být. Druhým faktorem bude může být očekávané zpřísnění měnových politik tak České národní banky, jakož i Evropské centrální banky.

ecb
evropská centrální banka bude zpřísňovat měnovou politiku

Pokud si bude Česká republika v budoucnu méně půjčovat, mohli chtít investoři ještě vytěžit co nejvíce ze své minulé investice. V každém případě, konec intervencí měl i pozitivní dopady. Devizové rezervy České národní banky srostli v měsíci červnu o 872 milionů € a dosáhly tak hodnotu téměř 125 miliard €.

Část devizových rezerv se bude banka podle vyjádření jejího guvernéra Jiřího Rusnoka snažit zhodnotit přesunem z méně výnosných € na americké dolary nebo nákupem kvalitnějších dluhopisů. Aktuálně je totiž objem těchto rezerv jeden z nejvyšších na světě a dosahuje bezmála 70% hrubého domácího produktu České republiky.

Na Slovensku je to dost podobné

Co se týče situace na Slovensku, v některých ukazatelích je na tom náš soused o něco lépe, v některých je zas o něco horší. Nesmíme však zapomínat, že na Slovensku se platí společnou evropskou měnou a země je již dlouhá léta členem Eurozóny se všemi výhodami i nevýhodami.

Výsledky aukcí státních dluhopisů z června tohoto roku ukazují, že Slovensko dosahuje nižší úrok, i když ne o příliš mnoho. Průměrný akceptovaný výnos do splatnosti na 9 ročních dluhopisech je kolem 0,7% ročně. Nebýt rapidního nárůstu úroku na 10 ročních půjčkách pro Českou republiku, bylo by na tom Slovensko zřejmě velmi podobně.

V případě financování na delší období však jde roční úrok rapidně nahoru. Například při 20 ročních dluhopisech byl průměrný akceptovaný výnos do splatnosti až 1,7287% ročně, což je už víc, než dosáhla Česká republika při 30 ročních dluhopisech.

Pokud si porovnáme státní pokladniční poukázky, v roce 2017 Slovenská republika přistoupila k jejich aukci zatím jen dvakrát a to hned na úvod roku. Tehdy poukázky dosáhli průměrný akceptovaný výnos do splatnosti -0,25% a -0,24%. Splatnost poukázek je do konce listopadu tohoto roku.

Zdroj: e15.cz, ardal.sk