Evropě vládnou nízké úroky a extrémní dluhy. Co to znamená pro investory?

Zadlužení v Evropské unii začíná připomínat situaci v Japonsku ze začátku 90. let minulého století. Tak hodnotí situaci Andreas Enria, šéf Evropského bankovního dohledu. V Zemi vycházejícího slunce, která tenkrát byla druhým ekonomicky nejsilnějším státem na světě, si za výhodných podmínek půjčoval každý. Firmy a obyvatelstvo měly ale nakonec tak velké dluhy, že je nebyly schopny splácet.

Zadlužování je na vině i nízká míra úroků

Už třetím rokem můžeme i na Slovensku pozorovat rychlý pokles úrokových sazeb. Nejmarkantněji se to projevuje na sazbách hypotečních úvěrů. Ty jsou už nyní na historických minimech, což samo o sobě ponouká obyvatelstvo k dalšímu zadlužování. Úroky ale poklesly napříč celým bankovním sektorem, spotřebitelské a ostatní úvěry nevyjímaje.

Souhrn půjček jen největších úvěrových institucí již přesáhl hranici jednoho biliónu eur. I když je to astronomická suma, sama o sobě ještě nemusí znamenat problém. Podstatné je, aby se na trzích vlivem těchto půjček nevytvořila bublina, jejíž prasknutí by ústilo v problémy se splácením dluhů. Míra nedobytnosti pohledávek v Evropské unii zatím vykazuje pozitivní tendence: meziročně se snížila o 0,5 % a aktuálně se pohybuje na úrovni 5,4 %.

Nejvíce nedobytných pohledávek registrují banky v Řecku, na Kypru, v Portugalsku a v Itálii. Pokud by však došlo k vytvoření půjčkové bubliny a jejímu splasknutí, mohla by se nedobytnost pohledávek týkat i bank dalších členských států EU. V takovém případě by mohlo dojít k situaci velmi podobné situaci v Japonsku z 90. let. Tehdy společnosti kótované na tokijské burze ztratily v přepočtu 1,4 biliónu eur ze své hodnoty.

Tradiční formy spoření nezachovávají ani hodnotu vkladu

Nízké úroky udržované Evropskou centrální bankou nemají jen svou světlou stránku v podobě výše úrokové sazby úvěrů, ale i svou odvrácenou stranu. Zvláště pro malé střadatele se rovnají nízké míře úročení vkladů. Jestliže v minulosti nebylo ničím výjimečným uspořit prostřednictvím termínovaného vkladu až 3 procenta, dnes se ani v těch největších bankách nedostanete ani na půl procenta ročně.

Všechny tradiční formy spoření jsou dnes i při minimální inflaci bez reálného výnosu. Mnoho spořících účtů a termínovaných vkladů po započítání inflace de facto znehodnocuje svým střadatelům úspory. Úplný extrém pak představují některé německé banky, které klientům dokonce účtují záporné úroky.

Například jedna menší stavební spořitelna ze skupiny Raiffeisen v Německu už od září roku 2016 strhává klientům 0,4 % z vkladu nad 100 000 eur. Dokonce i největší německé banky Deutsche Bank a Commerzbank tento přístup uplatňují. Zatím ovšem pouze vůči korporátním a institucionálním klientům, nikoliv vůči drobným střadatelům.

Jestliže investovat, tak progresivně

V očích malých a středních investorů není současná situace ničím novým. Tradiční formy zhodnocování peněz pozbývají smysl, a je proto třeba hledat cesty nové. Zajímavou alternativou se pro investora stávají dluhopisy s omezenou emisí či investice do podílů v podílových fondech silných finančních skupin.

Kdo preferuje vyšší zisky, může volit z širokého spektra akciových podílových fondů. Ty skýtají příležitost i 20% zisku, ovšem s mírou zisku roste i míra rizik investice. V době všeobecně nízkých úroků se samozřejmě zvyšuje atraktivita těchto investic.

Konzervativnější variantou téhož jsou podílové fondy orientované na nemovitosti a realitní trh, případně na finanční nástroje peněžního trhu. Dokonce i mezi dluhopisy se dají najít takové, které slibují výnos nad 5 % ročně, je však třeba hledat pečlivě a stejně pečlivě i prověřovat důvěryhodnost daných dluhopisů.

Jaká bude budoucnost?

Prve zmíněný šéf Evropského bankovního dohledu Andreas Enria předpokládá, že nadále už nebude možné chyby bankovních manažerů platit penězi daňových poplatníků. Tomu odpovídá i silný odpor německé vlády vůči vytvoření evropské konsolidační banky, která by přebírala problematické dluhy.

Jisté je však jedno: nízké úroky tu nebudou napořád a na moment, kdy budou nuceny stoupnout, se musí připravit jak investoři, tak spotřebitelé. Zatím se zdají být trhy stabilní a investice do důvěryhodných fondů či dluhopisů vykazují zdravý poměr výnosu a rizika. To se však může kdykoliv a zcela nečekaně změnit.

Zdroj: finweb.sk, sme.sk